Skočit k navigaci

David Matuška odpovídá

8.srpna 2007

Lokalizační konference

V čem spočívá hlavní přínos této konference?

Hlavních přínosů je několik. Určitě mezi ně patří výměna zkušeností mezi zúčastněnými, získávání nových informací, přehled o trendech a v neposlední řadě také konference umožňuje představení a prezentaci jednotlivých společností a skupin. Na každé konferenci probíhají semináře, přednášky a diskuze, jejichž hlavními tématy se velice často stávají kvalita, nové technologie, atd. Teď se taky hodně řeší workflow - zavádění kvalitativních standardů, protože od loňského podzimu existuje nová směrnice ISO EN 15038 pro zpracování lokalizačních projektů. Letos se bude konat již desátá Localization Word Conference a postupně se tato konference stává fenoménem. Jejím spolukoordinátorem je asociace GALA, která je v současné době světovou dvojkou mezi asociacemi pořádajícími konference, hned po asociaci LISA. Dle mého názoru se ale GALA postupně stává světovou jedničkou. My jsme již 2 roky jejím členem. Osobně jsem byl po určitou dobu členem jedné její komise.

Jaké skupiny (organizace, firmy, subjekty) se jí účastní a pro koho by měla být atraktivní?

Největší skupinou jsou vendoři, neboli dodavatelé. V této branži se jim říká také LSPs, neboli Language Service Providers. To jsme i my třeba. Jedná se o největší skupinu na konferenci. Pak je tam kategorie Buyers - kupující klienti, kteří nakupují u prvně jmenované skupiny dodavatelů. Buyers můžou být z řad větších agentur; můžou to ale být také cíloví klienti – Siemens, Biotronics, Phillips Medical Systems, Sun Microsystems, atd. Říká se jim MLVs, neboli Multi Language Vendors. Jak můžete vidět, tak se v tomhle byznysu všude hraje se zkratkami. Pak jsou tam ještě tvůrci a producenti software a aplikací (Software houses), které používají buď klienti pro efektivní nákup překladů nebo lokalizací, nebo tito producenti vyrábějí CAT nástroje a dodávají je vendorům. Pak mezi ně ještě můžou patřit výrobci lokalizačních nástrojů jako PASSOLO nebo Catalist, kteří prezentují své výrobky. A ještě tam je jedna taková specifická skupina, a to jsou konzultanti v tomhle oboru. Ti se snaží radit vendorům, kudy by měly jít, nebo to jsou namlouvači smlouvající spojování firem.

Uvažuje se o pořádání této konference v ČR?

My jsme hodně lobovali už loni v Montrealu a Barceloně, aby se tato konference pořádala v Praze. Ta šance tady určitě je. Podle mě tady bude do dvou let! Když byla posledně konference v Berlíně, tak Praha byla jedna ze tří variant na uspořádání. Nakonec teda vybrali Berlín, ale Praha byla dosti atraktivní. My můžeme hrát roli v tom, že kdybychom organizátorům přinesli návrh, tak to dle mého názoru Prahu hodně podpoří. Na druhou stranu, tahle konference je asi o 500 účastnících a nějakém tom zázemí, takže to není úplně malá věc. Určitě je tady ale také možnost vytvořit nějaké menší lokální setkání se středoevropským aspektem. Nebo jen českým, protože už jenom v GALE je členem asi 6 českých firem. Minimálně by se dalo uspořádat třeba setkání těchto firem s potencionálními klienty.

Stanovují se na konferenci nějaké nové trendy?

Třeba v rámci GALY se v poslední době objevují jisté lobistické aktivity, které chtějí, aby GALA organizovala tuto lokalizační konferenci sama na své triko. Organizace takové konference je totiž docela veliký byznys a poměrně zisková záležitost. To jsou spíš ale lobistické tlaky než nové trendy. Mezi trendy už dlouhodobě patří snaha řešit unifikovaně tzv. QA – Quality Assurance, neboli zajištění kvality. Novým trendem je také spojování firem, akvizice, které se na konferencích projednávají.

CAT systémy

Jaká je hlavní výhoda CAT systémů?

Hlavní výhody jsou čtyři, ale myslím si, že je tam daleko víc takových těch dalších výhod. Mezi ty základní teda určitě patří konzistence terminologie. Je tady však jedno ale – systém nabízí překladateli funkci zajišťující konzistenci terminologie, překladatel ji však může ignorovat, přeprat. CAT systém není udělán tak, že překladatele nepustí napsat něco jiného. Tak to není, může to udělat. CAT systém tedy konzistenci podporuje funkcemi, jako jsou různé matche – shody, analýzy věty, hodnotí se, zda už věta není zčásti přeložena a vyskytuje se již v překladatelské databázi. Konzistenci pomáhá zajišťovat také schopnost generovat terminologické slovníky, které vám při překladu daného slova zobrazí známé možnosti jeho dřívějšího přeložení a použití. Druhou výhodou je určitě zrychlení procesu překladu, protože se díky té shodě a opakování nepřekládá pořád to samé znovu a znovu, ale jen nové a pozměněné věty, které nejsou ještě v databázi. A třetí a hlavní výhoda je podle nás, a to pořád zdůrazňujeme, otázka rozpočtu, protože pokud je překlad rychlejší, tak si za to také pochopitelně méně účtujeme. A v poslední řadě je to také fakt, že CAT nástroje umožňují překlad nestandardních nebo grafických formátů, například překlad z FrameMakeru, který jde velmi dobře „zatagovat“, nebo z InDesignu, webové stránky a html soubory.

Které jsou nejpoužívanější CAT systémy, nejlepší?

Trados. Určitě Trados SDL. Dříve to byly dva samostatné systémy, ale před dvěma lety se spojily. Letos už je nová verze, která vystupuje pod společným názvem. Má ale relativní nevýhodu, protože je na střední a východní Evropu relativně drahý. Proto se tady používá také, a to hlavně třeba individuálními překladateli, tzv. freelancery, systém Wordfast. Je levný, dříve se vytvářel na opensource platformě a je na bázi maker přímo pod MS Wordem. Až před několika lety se začal zpoplatňovat. Umí „zatagované“ texty a hlavně stojí zhruba šestkrát míň než Trados. Ostatních nástrojů je celá řada a další nové vznikají. Jedním z nich je třeba Across, který má marketingově docela dobře našlápnuto. Dlouhodobě a také u nás funguje systém Transit.

Language bussiness – překlady, lokalizace

Jak vnímáte tento neustále rostoucí trh?

Je to segment bez hranic, doslova. Když se podíváte třeba na příklad Moravie, což je v současné době asi osmý největší překladatelský servis světa, a přitom je to úplně nová česká společnost, která má sídlo na Moravě a skoro nikdo ji tady u nás nezná, tak to je úplně zřejmé. Když se podívám na nějakou statistiku nebo report, tak v nich předikují celosvětový růst rozpočtu v této oblasti byznysu na 8 až 9 procent ročně. V našem regionu střední Evropy je růst pořád rychlejší. Na poslední konferenci také zaznělo, že pokud se v dnešní době nějaké jazykové agentuře nedaří, nebo stagnuje, tak je na tom velmi špatně. Všichni si totiž v tomto byznysu pochvalují, že trh jim roste všude. Trh roste a bude růst pořád, protože jsou jazyky pro lokalizace nové a atraktivní, například malé jazyky typu slovinština, litevština, nebo taky slovenština, ve které jsou například lokalizované jen některé softwarové produkty Microsoftu. Produkty, návody, ovladače dalších velikých hráčů ale v této oblasti lokalizovány nejsou. Dříve tak malé trhy nebyly pro velké hráče atraktivní, dnes se to ale mění. Lokalizace se týkají hlavně software, multimedií a farmacie. Po vstupu do EU je hodně atraktivní také Pobaltí, kde se nově prodávají farmaceutické přístroje atd. a jejich výrobci potřebují lokalizovat jejich ovladače a nápovědy.

Jaké jsou v něm dnes největší trendy a perspektivy?

Trend který já vidím je, že růst pro lokalizace zajistí nové jazyky plus fakt, že se svět stává stále globálnější. Trh je otevřený a potřeba mít produkt v lokální řeči trh dále rozšiřuje. To se týká jak webu, tak produktů a manuálů. Proti tomuto trendu ale na druhou stranu hodně silně bojuje strojový překlad (machine translation), který bude z tohoto rostoucího segmentu brát většinu. Jako trend vidím také to, že v tomto „language business“ vydrží opravdu jen ti silní, protože v tomhle regionu podle mě velmi brzy začne situace, kdy se firmy budou spojovat nebo zanikat.

Čeho se v dohledné době můžeme dočkat, co nového přinese, do jaké oblasti pronikne?

Můžeme se také dočkat toho, že tento region střední Evropy bude atraktivní pro středně velké hráče, kteří tady nemají své zastoupení a budou tady chtít najít lokálního strategického partnera nebo někoho takové koupit. Už to poznalo několik takových firem, které k nám vstoupily na trh. Můžeme se také dočkat cenové války. Firmy se profilují a buď budou lokálními hráči s velmi nízkými maržemi a proto budou muset být koupeny a nebo budou mít zahraniční klientelu, která je uživí a díky tomu to ustojí. Příchod nových hráčů je taky motivován tím, že když si v tomto regionu vybudují svou pobočku, aniž by zde prodávali své lokalizace místním firmám, tak budou moci svým velkým klientům v zahraničí ukázat, že mají své zastoupení v tomto regionu a že proto mají dobrou kompetenci dělat dobře lokalizace zdejších jazyků. To je jejich výhoda, vůbec tady nemusí prodávat. Tyto firmy tady budou moci využít své pozice a budou si tady chtít zajistit levnou výrobu jazyků. Jedním z trendů, který bude určitě vidět je, že výroba, nebo projektový management se bude dále přesouvat na východ. I odsud a to velmi brzo.

Jaké vidíte v této oblasti trhu nové příležitosti pro firmy?

Myslím si, že e-learning je třeba stále taková výzva, trh u nás na to ale pořád není připravený. Dalším možným trhem je segment výuky mladších dětí. Otázka také je, jestli se v dohledné době třeba nějaký nový segment neobjeví. Podle mě to bude spíš směrem do nových mezikulturních konzultací, které budou, dále pak měření jazykových znalostí a jazykové audity. Vidím pak ještě další segment, kde by trh mohl růst – a to je authoring, kreativní psaní, který se v procesu lokalizace manuálu staví úplně na začátek a vytváří ten originální text. Už u nás na trhu existují programy na authoring, které pomáhají při psaní manuálu zachovávat konzistenci překladu, aby na textu prostě nebylo znát, že každou kapitolu psal někdo jiný. Authoring hotový text nejdřív reviduje, nebo ho rovnou pomáhá vytvořit. Jako příklad vidím třeba to, že místo toho, aby návod psali technici a inženýři firmy v původním jazyce, tak do firmy přijde třeba člověk od nás a návod jim v patřičném jazyce pomůže vytvořit. Strojový překlad je pak také trend, na kterém má jistá participace určitě význam, protože to je nezadržitelná věc. Část textů se určitě bude překládat automaticky. Hlavně technické mluvy, kde není důležitý vytříbený styl, ale aby tomu technik rozuměl, aby ty technické termíny byly přeloženy správně. V Čechách se strojovým překladem například zabývá Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy Univerzity, Ústav formální a aplikované lingvistiky, kde se zabývají překladem mezi češtinou a slovenštinou.